Knihy a jiné obrazy

Před několika lety jsem trávil mnoho času četbou knih s chmurnou tématikou, což mělo za následek příchod melancholie. Naštěstí jsem však musel zaměstnávat mysl také všedními povinnostmi. Po čase se do mě vrátily optimističtější myšlenky a pohled do knižních polic mi tolik neubližoval. Naopak. Začal jsem si všímat něčeho, co na nich mělo kladnější potenciál, totiž pouhé materiální formy. Co kus to samizdatový originál. Tisíce listů svázaných v domácích podmínkách, uchovaných před pohledy očí v nejrůznějších vazbách. Již se mi nechtělo trávit hodiny pročítáním znepokojivého obsahu. Přesto jsem ale nemohl fascikly vzít, a jednoduše vyhodit. V minulosti jsem s nimi trávil čas nejen kvůli vstřebávání informací, ale i jejich výrobou. Jako ideální řešení se mi začalo jevit spisy fotografovat. Film a digitální čip náhle začaly nasazovat vlastní kůži. Jako první vznikala prostá inscenovaná zátiší. Knihy položené na stůl, nebo někde jakoby náhodou odložené, většinou na nerušivém pozadí, v téměř černobílém koloritu. Úsporná světelná nálada měla divákovi navozovat pocit divadelnosti, a symbolické noření do nitra plného tajemství.

Po čase komponování nekonfliktních domácích čtenářských koutků jsem začal mít potřebu zvěčňovat vazby stroze frontálním způsobem na svitkový film. Velikost políčka mi nenabízela jen kvalitní zvětšeniny, ale i jiné rukodělné zásahy. Protože jsem nechtěl literaturu prve zahodit, ale ani znovu číst, naskýtala se možnost mstít se na nevinném celuloidu. Nejprve jsem do něj začal vyřezávat otvory, abych kamufloval slova, z  kterých se skládaly literární názvy. Nůž byl po chvíli nahrazen plamenem svíčky. Ta učinila z kodexových forem morfologická torza, přirovnatelná ke kartám z Rorschachova testu.

Souběžně s fotografováním se aktivně věnuji malbě. Proto je na výstavě i obraz, který s fotografiemi obsahově souvisí. Inspirací mi byl pohled do krajiny v čase, kdy jí zakrýval nízký mlžný oblak. Výjev bez měřítka stafáže v popředí, v téměř monochromatickém provedení. Nezatížený úsek země, neřešící žádné konflikty, nestranný objekt, který dává tušit, jakým směrem se budou ubírat mé příští tvůrčí výpovědi.   

Jan Tesař