Archiv výstav

Josef Sudek

Návraty Josefa Sudka

29. 6. — 28. 8. 2011
Sdílet výstavu:
frame
Návraty Josefa Sudka
Návraty Josefa Sudka

Fotografie Josefa Sudka se o letošních prázdninách vrátí do Ateliéru Josefa Sudka

Josef Sudek zůstává nejpopulárnějším českým fotografem 20. století. Je ale také mimořádně závažnou referenční osobností evropské kultury. Proto je tak často vystavován, zvláště v replice svého někdejšího ateliéru, jejíž galerijní provoz započal 14. září 2000.
Josef Sudek, narozený 17. března 1896 v Kolíně a zesnulý 15. září 1976 v Praze, vyšel z amatérských kruhů. Profesionalizoval se po první světové válce. Zprvu se zaměřil na zakázky hlavně reklamní, ale zabýval se také architekturou a reprodukováním výtvarného umění. Od 40. let mířil volnou tvorbou proti dobovým proudům. Cílevědomý koncept si nedal rozbít ani oficiální normou socialistického realismu. Překvapivě se naopak vracel k piktorialistickým východiskům.
Coby zralý tvůrce předcházel diváckému těkání mezi detaily obrazu, vyznačenými kontrasty světla a stínu. O tom, jak své pověstné optické harmonie ladil, vyprávěl fotograf pralesů Rudolf Janda, jenž Sudka nezištně přivedl do hájemství jménem Mionší. Svědectví se zachovalo díky Ludvíku Baranovi. Klíčovou scénu zachytil v předmluvě k Jandově dosud nevydané monografii. Sudek „namířil aparát na vyhlédnutý motiv mezi 18. a 19. hodinou, v létě. Janda znal délky jeho osvitů kolem desíti minut, proto místo čekání si zašel na borůvky. Vrátil se po půl hodině. Mistr Sudek s Petrem Helbichem debatovali o moderním malířství - o Fillovi a Šímovi. Chvíli poslouchal, potom připomenul, že je čas k návratu. Ale Sudek, leže na mechu, odpověděl: ‚My exponujeme‘. Ten obrázek slezského pralesa, který Sudek později Jandovi ukázal, měl přeludné měkké světlo, které něžně omývalo kořeny, kmeny a traviny jako kouzelný přísvit - těžko napodobitelný jiným způsobem. To umožňovala více než půlhodinová expozice s maximálně zacloněným objektivem starého typu. Sudek rozkládal expozici do několika postupných fází a měnil tak atmosféru motivu v neuvěřitelné světelné senzace.“
Zakázkové fotografie se Josef Sudek vzdal roku 1940. Vedle mohutného cyklu Okno mého ateliéru (1940 - 1954), doplňovaného též později, aranžoval zátiší. Vystačil s těmi nejprostšími předměty, transponovanými v pozitivní obrazy pomocí kontaktního osvitu negativů. Rovněž procházkám pražskými zahradami a parky dal v průběhu války nečekaný fotografický výraz, působící až snově. To už byla vrcholná tvůrčí fáze: vznikalo klasické Sudkovo dílo, otevřené postmoderním aktualizacím.
Josef Moucha
Zobrazit víceZobrazit méně

vystavená díla (výběr)

Josef Sudek

*17.3.1896
15.9.1976, Praha
Světově proslulý český fotograf Josef Sudek se narodil v roce 1896 v Kolíně a zemřel v roce 1976 v Praze. Jednou z nejproslulejších osobností českého kulturního života se stal doma i ve světě uznávaný český fotograf Josef Sudek. Syn malíře pokojů se narodil v Kolíně a veškeré všeobecné vzdělání získal na venkovské škole v Nových Dvorech u Kutné Hory. Byl spíše samouk, i když studoval též na Státní grafické škole v Praze. Před tím se vyučil knihařem. Byl členem Klubu fotografů – amatérů na Žižkově a členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Narukoval do první světové války a z italské fronty se vrátil bez pravé ruky. Nějaký čas žil v karlínské Invalidovně. Odtud pochází jeho první významný cyklus „Z Invalidovny“, který vznikl v letech 1922 - 1927. Odmítl úřednické místo a věnoval se svému životnímu poslání. Jeho dílo naplňuje od začátku 20. století všechny vývojové stupně, jimiž prošla moderní fotografie. Od dvacátých let se inspiroval Prahou. Známé jsou jeho cykly „Podzim ve Stromovce“, „Vltavská nábřeží“ nebo „Interiéry“ (pořízené těsně před dostavbou chrámu sv. Víta). Inspiraci však nacházel i v přírodě: cykly „Slovenská krajina“, „Krajina u Žebráku“, „Krajiny jižních Čech“, „Polabské krajiny“ apod. Do začátku druhé světové války se Sudek věnoval rovněž reklamní, reprodukční a portrétní fotografii. Od roku 1940 si vytváří neopakovatelný styl kontaktních fotografií, jimiž zpracovává svá osobní témata řazená do rozsáhlých a časově náročných cyklů. Tehdy začíná vrcholit jeho individuální přínos světovému umění. K jeho dalším hlavním cyklům patří např. „Skleněné labyrinty“, „Labyrinty“ či „Vzpomínky“. Josef Sudek se účastnil nesčetných výstav doma i v zahraničí. Vydal několik fotografických publikací o Praze a Pražském hradu. Jeho první monografie vyšla v roce 1956 v Praze. Po jeho smrti vyšlo doma i ve světě velké množství knih o jeho životě a díle.

povolání

1936nakladatelství Družstevní práce (1927-1936)

samostatné výstavy / výběr

1976Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha
Moravská galerie, Brno
Neue Galerie v německých Cáchách
1932Krásná jizba, Praha

AteliérJosefa Sudka

Ateliér Josefa Sudka

Újezd 30, 118 00 Praha 1, Česká republika

Otevřeno denně kromě pondělí 12.00 – 18.00 hod

Tel.: +420 251 510 760


Vstupné 10 Kč

/ pro studenty výtvarných škol vstup zdarma

Newsletter


Souhlasím se zpracováním mých osobních údajů, které zpřístupním společnosti PPF Art a.s. v souvislosti s touto žádostí. Souhlas udílím v rozsahu popsaném v části „Ochrana osobních údajů“. Potvrzuji, že jsem se v části „Poučení o právech“ seznámil/a s právy, která ohledně mých osobních údajů mám.