Ostrov

Ostrov – kus země kompletně obklopen vodou, ne dost velký na to abychom ho mohli nazvat kontinentem

Díváme se na malý dřevěný domek, nebo spíš chatu s malou terasou s několika schody.

Je brzo ráno. Ze dveří vychází mladá dívka (25-30) s velkou prázdnou plastovou bandaskou a smeřuje ke studni před domem. Na posledním schodu se zastaví, položí ji, vytáhne cigaretu a zapálí si. Sedne na schody a kouří. Fouká trochu vítr. Najednou zneklidní a prudce se otočí ke dveřím a kouká na ně přes rameno. Nic..Odhodí nedokouřené cigáro, rázně vstane a vrazí dveřmi do domu. 

(střih)

Dívka stojí u okna. Je večer. Na Ostrově není elektřina a venku ve tmě není nic vidět. Má dvě solární lampy, jedna (nerozsvícená) je u venkovních dveří, druhou má položenou na stole v pokoji. Kouká se z okna. Když se kouká do dálky, po chvíli rozezná schody před domem. Když se jí pohled zastaví na okně, vidí sebe, malý  stolek za sebou, pohovku a Jeho.

ONA:

tak co?

ON:

(ticho)

ONA:

(kouká se dál z okna, uběhne pár vteřin.)

dnes ráno jsem šla pro vodu...

(pauza)

chtěla jsem si zapálit

a najednou jsem měla takovej pocit...

jakobys byl...

(nedořekne to)

jakoby ses...

vrátil tady na Ostrov

a přitom vím,

že...

(pauza)

je dnes úterý a žádná loď nepřijela

ON:

(ticho)

ONA:

(kouká se upřeně do tmy, jakoby každou vteřinou viděla dál a dál i když je venku tmavá noc bez

mesíčního světla)

včera se mi zdálo, že nemám obličej...

(zadívá se na sklo a kouká se na sebe vnímajíc tu tmu za oknem)

vůbec mi to nevadilo...

v tom snu jsem chodila po ostrově

a pokaždé když jsem ho obešla celý, lehla jsem si do trávy

vůbec nic jsem nemusela

a dělala jsem to léta...

neumím ti to vysvětlit

nebyl to jeden den

byla to léta...(pauza)

ostrov...“ájlnd“...“ízola“ se to řekne italsky

víš to?

ON:

(ticho)

ONA:

jako izolovat

(usměje se sama k sobě)

(pauza)

ONA:

Hm?

ON:

(po chvíli)

a co jsi čekala?

ONA:

(prudce se  [Záložka] trhne, otočí se a na pohovce vidí vycpanou mikinu. Uklidní se, obrátí se pomalu zpátky

k oknu a zadívá se do tmy.)

(po chvílí)

tebe ne..

Ladislav Babuščák pro Kateřinu Zahradníčkovou