Archiv výstav
Ostrov
28. 11. 2014 — 10. 1. 2015

Ostrov – kus země kompletně obklopen vodou, ne dost velký na to abychom ho mohli nazvat kontinentem
Ostrov – kus země kompletně obklopen vodou, ne dost velký na to abychom ho mohli nazvat kontinentem
Díváme se na malý dřevěný domek, nebo spíš chatu s malou terasou s několika schody.
Je brzo ráno. Ze dveří vychází mladá dívka (25-30) s velkou prázdnou plastovou bandaskou a smeřuje ke studni před domem. Na posledním schodu se zastaví, položí ji, vytáhne cigaretu a zapálí si. Sedne na schody a kouří. Fouká trochu vítr. Najednou zneklidní a prudce se otočí ke dveřím a kouká na ně přes rameno. Nic..Odhodí nedokouřené cigáro, rázně vstane a vrazí dveřmi do domu.
(střih)
Dívka stojí u okna. Je večer. Na Ostrově není elektřina a venku ve tmě není nic vidět. Má dvě solární lampy, jedna (nerozsvícená) je u venkovních dveří, druhou má položenou na stole v pokoji. Kouká se z okna. Když se kouká do dálky, po chvíli rozezná schody před domem. Když se jí pohled zastaví na okně, vidí sebe, malý stolek za sebou, pohovku a Jeho.
ONA:
tak co?
ON:
(ticho)
ONA:
(kouká se dál z okna, uběhne pár vteřin.)
dnes ráno jsem šla pro vodu...
(pauza)
chtěla jsem si zapálit
a najednou jsem měla takovej pocit...
jakobys byl...
(nedořekne to)
jakoby ses...
vrátil tady na Ostrov
a přitom vím,
že...
(pauza)
je dnes úterý a žádná loď nepřijela
ON:
(ticho)
ONA:
(kouká se upřeně do tmy, jakoby každou vteřinou viděla dál a dál i když je venku tmavá noc bez
mesíčního světla)
včera se mi zdálo, že nemám obličej...
(zadívá se na sklo a kouká se na sebe vnímajíc tu tmu za oknem)
vůbec mi to nevadilo...
v tom snu jsem chodila po ostrově
a pokaždé když jsem ho obešla celý, lehla jsem si do trávy
vůbec nic jsem nemusela
a dělala jsem to léta...
neumím ti to vysvětlit
nebyl to jeden den
byla to léta...(pauza)
ostrov...“ájlnd“...“ízola“ se to řekne italsky
víš to?
ON:
(ticho)
ONA:
jako izolovat
(usměje se sama k sobě)
(pauza)
ONA:
Hm?
ON:
(po chvíli)
a co jsi čekala?
ONA:
(prudce se [Záložka] trhne, otočí se a na pohovce vidí vycpanou mikinu. Uklidní se, obrátí se pomalu zpátky
k oknu a zadívá se do tmy.)
(po chvílí)
tebe ne..
Ladislav Babuščák pro Kateřinu Zahradníčkovou
vystavená díla (výběr)
Kateřina Zahradníčková
AteliérJosefa Sudka
Újezd 30, 118 00 Praha 1, Česká republika
Otevřeno denně kromě pondělí 12.00 – 18.00 hod
Tel.: +420 251 510 760
Vstupné 10 Kč
/ pro studenty výtvarných škol vstup zdarma