Archiv výstav
Radši bych byl andělem
6. 12. 2006 — 14. 1. 2007

Je přitažlivé pohrávat si s myšlenkou, že tuto výstavu bude návštěvník v prvním okamžiku považovat za díla zapomenutého surrealisty šedesátých nebo dokonce třicátých let.
Vernisáž: 5.12.2006
Kurátor: Helena Blašková
Je přitažlivé pohrávat si s myšlenkou, že tuto výstavu bude návštěvník v prvním okamžiku považovat za díla zapomenutého surrealisty šedesátých nebo dokonce třicátých let. Přítomné koláže jsou ve skutečnosti raným dílem performera, konceptualisty a malíře Jiřího Kovandy. Vystavení koláží, které autor až donedávna vnímal jako práce hluboko pod hranicí zveřejnitelnosti, není projevem maso-chismu. Přiznání se k těmto hříchům mládí mělo být původně součástí výstavy mapující různé polohy Kovandovy 'práce s fotografií'. Autor se nakonec rozhodl koláže vystavit samostatně, doplněné o něko-lik současných interpretací vlastních juvenilií.
Koláže pocházejí z let 1972 až 1973. Tehdy bylo Kovandovi necelých dvacet let, pracoval jako země-měřič a na večerní škole se chystal na maturitní zkoušky. Díky svému příteli, který se zajímal o moderní umění, stačil na konci šedesátých let shlédnout několik výstav avantgardního umění. (Jiří Kovanda například připomíná výstavu Marcela Duchampa v Galerii Václava Špály). Zdrojem informací mu byly knihy o moderním umění, stará čísla Světové literatury nebo jediné číslo časopisu československých surrealistů Analogon z konce šedesátých let. Jako mnoho jiných mladých lidí byl Kovanda okolo svého osmnáctého roku zaujat veristickým surrealismem. Pokoušel se kreslit výjevy v duchu Dalího či Ernsta a objevil pro sebe i koláž. Jako výchozí materiál mu posloužily obrázky z časopisů Květy a Mladý svět, jako nástroje používal nůžky a bílou lepicí pastu.
Většina Kovandových koláží pracuje s tradičními surrealistickými náměty a rekvizitami. V krajině, která působí jako divadelní jeviště, objevíme tvory složené z částí lidských těl či strojů. Autor kombinuje prvky, jež k sobě běžně nepatří a vzájemně vytvářejí snovou, erotickými symboly nabitou atmosféru. Nejde ovšem o díla zcela odvozená. Svádí nás hledat v nich prvky Kovandových zralých prací, a současně v jeho pozdější tvorbě objevit ohlasy východisek, která již tyto koláže nabízejí. Obří rtěnky v poli připomínají pop art nebo návrhy utopické architektury ze šedesátých let. Zavedené surrealistické estetice se vzdaluje i jednoduchá kombinace zasněženého údolí a nahého domorodce. Snad nejosobitější je koláž Hlava z roku 1972. Místo křečovité dramatizace a zumělečtění obyčejných výjevů zde tvůrce postupoval opačně. Dobový umělecký snímek zasněžené krajiny zbanalizoval přidáním kopacího míče a modelu hlavy. Spíše než poetická tvarová paralela tato kombinace působí jako suché konstatování, jako sdělení v neznámém obrazovém jazyku.
Zkusme to i z opačné strany: Kovandovu akci Kožich z roku 1982, při které nasadil plyšový kryt na konec zábradlí, můžeme vnímat jako surrealistickou instalaci v duchu Meret Oppenheim. Zanechal-li kdesi u popelnic krabičky suchých květů červeného a bílého rododendronu, šlo o doslovnou realizací poetického libreta surrealistického ražení. Do jisté míry surreálného efektu nepatřičné kombinace materiálů využívají i některé zcela současné Kovandovy instalace (zeď / sušenky). A Kovandovy postmoderní obrazy z osmdesátých let nejsou ve svém principu ničím jiným než malovanými kolážemi.
Jiří Kovanda si nad dlouho neviděnými kolážemi z počátku sedmdesátých let vzpomíná na zvláštní pocit uspokojení, který tehdy cítil. Uvědomoval si, že tato dílka už mají určitou kvalitu. S jako nesplnitelným snem si začal pohrávat s myšlenkou, že by třeba jednou mohly být vystaveny. Po roce 1973 však tvorbu koláží opustil. Místo toho se začal soustavněji zabývat kresbou a prvními, často ještě nedokumentovanými akcemi. Surrealistické koláže na dlouhá desetiletí zmizely v jeho archivu. Jejich současné zveřejnění již asi nenaplní dávný sen. Stává se především svědectvím, komentovaným vlastními novými pracemi, o uměleckých počátcích Jiřího Kovandy.
Tomáš Pospiszyl
vystavená díla (výběr)
vernisáž
- Kovanda
*1953-05-01samostatné výstavy / výběr
2014Ještě jsem tu nebyl, Dům umění, Brno, CZEJiří Kovanda proti zbytku světa, Dům fotografie, Galerie hl. m. Prahy, Praha, CZE
Above Our Heads, Fondazione Morra Greco, Napoli, ITA
Tri člny plávajú pospolu, Kunsthalle/Hala umenia, Košice, SVK 2013I haven't been here yet, Contemporary Museum, Wroclaw, POL 2012Two Golden Rings, Museo Reina Sofia – Palacio de Cristal, Madrid, ESP 2010White Blanket, Secession, Wien, AUT
kolektivní výstavy / výběr
2014Report on the Construction of a Spaceship Modul, New Museum, New York, USANew Ways of Doing Nothing, Kunsthalle, Wien, AUT 2013Lines: a Brief History, Centre Pompidou–Metz, Metz, FRA
Neo Povera, L&M Arts, Los Angeles, USA
Film as Sculpture, WIELS Contemporary Art Centre, Brussels, BEL
Mixed Media Message, Gladstone Gallery, New York, USA
5. Biennale of Contemporary Art, Spaces of Exception, ArtPlay, Moscow, RUS
13th Istanbul Biennial, Mom, am I barbarian?, Antrepo no.3, Istanbul, TUR 2012Ostrovy odporu – Mezi první a druhou moderností 1985–2012, Národní galerie, Praha, CZE
It is what it is. Or is it?, Contemporary Arts Museum, Houston, USA
The Imminence of Poetics, 30th Sao Paulo Biennial, Sao Paulo, BRA
The Unexpected Guest, Liverpool Biennial, Liverpool, GBR
About Neighbours and Passers-by, National Gallery of Art, Vilnius, LIT 2011Museum of Parallel Narratives, MACBA, Barcelona, ESP
Ostalgia, New Museum, New York, USA
Impossible Comunity, State Museum of Contemporary Art, Moskva, RUS 2010Double Bind / Arretez d’essayer de me comprendre, Villa Arson, Nice, FRA
Che cosa sono le nuvole?, Museion, Bolzano, ITA
Les Promesses du passé, Centre Pompidou, Paris, FRA
Painting, Process and Expansion, Museum Moderner Kunst, Wien, AUT
Habiter poétiquement le monde, Musée d’art moderne, d’art contemporain et d’art brut, Lille, FRA
AteliérJosefa Sudka
Újezd 30, 118 00 Praha 1, Česká republika
Otevřeno denně kromě pondělí 12.00 – 18.00 hod
Tel.: +420 251 510 760
Vstupné 10 Kč
/ pro studenty výtvarných škol vstup zdarma