Archiv výstav

Josef Sudek

Tanec

17. 9. — 7. 11. 2004
Sdílet výstavu:
frame
Tanec
Tanec

U příležitosti 4. výročí obnovení Ateliéru Josefa Sudka a výročí úmrtí Josefa Sudka (17. 3. 1896 – 15. 9. 1976) Vás zveme na vernisáž výstavy Josef Sudek – Tanec

U příležitosti 4. výročí obnovení Ateliéru Josefa Sudka a výročí úmrtí Josefa Sudka (17. 3. 1896 – 15. 9. 1976) Vás zveme na vernisáž výstavy Josef Sudek – Tanec. Vernisáž i výstavu bude doprovázet zvukový záznam Heleny Šantavé „Souvenir“.

Vernisáž výstavy se koná ve čtvrtek 16. 9. od 18 hodin.

Texty k výstavě:

Sudek a Tanec
I když byl Josef Sudek velmi společenský a přátelský, blíže se neseznamoval s nevýraznými lidmi. Jeho výběr tíhnul k osobnostem, se kterými mohl spolupracovat na nových projektech. Byli to kupříkladu Ladislav Sutnar, designér podniku Družstevní práce, kde Sudek uskutečnil svoji první samostatnou výstavu, Emil Filla, kubistický malíř, intelektuál, sběratel a prominentní člen Mánesa, se kterým spolupracoval na fotografických výstavách a jehož obrazy reprodukoval pro revue Volné směry. Dále Jaroslav Seifert, básník a laureát Nobelovy ceny, který Sudkovi psal básně a úvody ke knihám, architekt Otto Rothmayer, pro kterého dokumentoval rekonstrukci Pražského hradu a který ozvláštnil Sudkovy fotografie speciálními adjustacemi, a další jiní. Dnes představujeme méně známou kapitolu spolupráce Josefa Sudka s další významnou osobností českého kulturního života – choreografkou, režisérkou a zakladatelkou skupiny moderního tance Jarmilou Kröschlovou. Kröschlová k nám uváděla nové taneční metody Jacquesa Dalcroze a v roce 1932, v roce první Sudkovy výstavy, získala mezinárodní ocenění v Paříži za choreografii a režii celovečerního baletu „V podvečer parného dne“, vytvořeného pro Osvobozené divadlo (jednu z důležitých rolí – ptáka snů – dostává Nataša Hodačová-Gollová). Dcera Jarmily Kröschlové zapůjčila pro výstavu fotografie z rodinného archivu a v neposlední řadě přispěl zápůjčkami sběratel Ferdinand Žídek, přítel paní Jaškové, skvělé tanečnice se vzorem v Isadoře Duncanové a Rudolphu von Labanovi. Tanečnice Taťána Pexová se v roce 1931 po ukončení stipendia v Paříži obrací k novým výrazovým možnostem tance, které vrcholí na samostatném tanečním večeru v Umělecké besedě v roce 1935 v kostýmech kreslíře, malíře a sochaře Jiřího Jašky. Sudek ji takto nafotografoval v tanečních pózách ve svém újezdském ateliéru a kromě toho ji zachytil ve vypjatých výskocích v dobovém stylu 30. let, příznačně na Barrandovském kopci v roce 1935.

Anna Fárová, 1. září 2004

Ateliér Josefa Sudka slaví právě 4 roky od své obnovy. Od 15. září 2000 zde proběhlo 27 fotografických výstav. Již potřetí zde připomínáme Sudkovo dílo; tentokráte tu část zakázkové tvorby, která pražské veřejnosti ještě představena nebyla. Věříme, že by se na nás Josef Sudek nezlobil za to, že prezentujeme jeho zakázkovou, tj. nikoliv volnou výstavní tvorbu. Považujeme za velmi důležité ukázat, že Josef Sudek byl člověkem nesmírně širokého rozhledu, že byl ve styku s osobnostmi, které v různých kulturních oborech určovaly směr budoucího vývoje. Chceme návštěvníkům otevřít nový horizont v pohledu na Sudkovo dílo – horizont Barrandovského kopce, na který Sudek neváhal vyběhnout a téměř akčně nasnímat gymnastické výkony mladých baletek; zachycené samozřejmě v precizní kompozici. Tedy, že Sudek nebyl onen uzavřený podivín, jak se může zdát, a že Sudkův ateliér nebyla zarostlá temná dílnička – bylo to místo setkávání neobyčejných lidí, především pak hudebníků a výtvarníků. Výstavu „Josef Sudek – Tanec“ doprovází zvuková nahrávka Heleny Šantavé z místa, jehož genius loci vytváří podobná setkání. Společný dvůr taneční konzervatoře a Vysoké školy uměleckoprůmyslové je naplněn zvuky hudebních nástrojů doprovázejících hodiny tance, útržky rozhovorů z výtvarných ateliérů a monotónním duněním strojů v tiskařské dílně. Dvůr u Palachova náměstí a tento malostranský dvorek na Újezdě 30 mají něco společného – přes vzezření klidného velkoměstského zákoutí, kde se zastavil čas, jsou tato místa naplněna tvůrčí energií, která se zde po desetiletí ukládá. A když se zaposloucháme, možná budeme moci s Josefem Sudkem říct: „…a hudba hraje“.

David Korecký, výstavní dramaturg Ateliéru Josefa Sudka

Další informace
Výstava obsahuje 23 fotografií, 17 originálních printů zachycujících naše přední tanečnice v dobových kostýmech (aranžované portréty i snímky z baletních vystoupení) a 6 nových zvětšenin z plenéru na Barrandovském kopci. Všechny fotografie pochází z let 1931–1944 a jsou zapůjčeny ze soukromých sbírek.
Koncepce výstavy: Anna Fárová a David Korecký
Grafické zpracování: Typokabi.net – Michal Smejkal
Překlad: Fotograf v zahradě, Jacqueline Nsiah
Doprovodný zvukový záznam Heleny Šantavé byl pořízen v době od dubna do května 2001 na dvoře bloku domů, kde sídlí taneční konzervatoř a uměleckoprůmyslová škola.

Zobrazit víceZobrazit méně

vystavená díla (výběr)

vernisáž

Josef Sudek

*17.3.1896, Kolín
19.9.1976, Praha

povolání

1936nakladatelství Družstevní práce (1927-1936)

samostatné výstavy

1976v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze v Moravské galerii v Brně v Neue Galerie v německých Cáchách 1932v pražské Krásné jizbě

AteliérJosefa Sudka

Ateliér Josefa Sudka

Újezd 30, 118 00 Praha 1, Česká republika

Otevřeno denně kromě pondělí 12.00 – 18.00 hod

Tel.: +420 251 510 760


Vstupné 10 Kč

/ pro studenty výtvarných škol vstup zdarma

Newsletter


Souhlasím se zpracováním mých osobních údajů, které zpřístupním společnosti PPF Art a.s. v souvislosti s touto žádostí. Souhlas udílím v rozsahu popsaném v části „Ochrana osobních údajů“. Potvrzuji, že jsem se v části „Poučení o právech“ seznámil/a s právy, která ohledně mých osobních údajů mám.