The Medium is the Message 2008

Vernisáž: 10.1.2008

koncepce výstavy: I.Gravlejs, A.Ter-Oganian, V.Magid, Helena Blašková

Nyní, osmadvacet let po vyhlášení konce velkých vyprávění (Jean François Lyotard, 1979), třiadvacet let po vyhlášení konce umění (Arthur C. Danto, 1984) a osmnáct let po vyhlášení konce dějin (Francis Fukuyama, 1989), palčivá otázka dne zní: kde najít subjekt změny, který znovu pustí do chodu dějiny?

Svého času bylo právě umění paradigmatickou oblastí, která sloužila jako důkaz toho, že pokrok k větší svobodě je možný. Rychlý sled uměleckých revolucí v období prvních avantgard nesporně představoval vzestupný pohyb ke stále svobodnějším formám. Idea pokroku však byla v průběhu dvacátého století zkompromitována rozpukem totalitárních ideologií na jedné straně a instrumentální racionality technovědy na straně druhé. Umělecké avantgardy byly zrazeny a zlikvidovány (ať už prostřednictvím represí, nebo proměnou ve zboží) těmi společnostmi, u jejichž zrodu stály. Vnitřní vývoj umění se přitom v jistém bodě dostal do stagnace, kdy se zdálo, že již není možné vymyslet žádné nové formy. Z těchto důvodů byla myšlenka pokroku, v němž univerzální lidství dospívá ke své pravdě, podrobena revizi a vytlačena představou plurality relativních pravd, které nejsou ničím víc než interpretacemi odrážejícími různé partikulární zájmy. Umění se osvobodilo od diktátu novosti. Umělci si konečně mohli oddychnout od nutnosti stále překonávat své předchůdce. Zbaveni jha povinnosti být konstruktéry nového světa začali se věnovat bezrizikové dekonstrukci kulturního dědictví. Oddali se volné hře obrazotvornosti. Nechali se unášet hrou se skleněnými perlami intertextuálních odkazů v rámci tradice vysokého i nízkého umění.

Spolu se zamítnutím ideje pokroku jakožto ve své podstatě totalitární se ovšem zároveň vyloučila možnost jakékoli strukturní změny. Cokoli je možné říci, ovšem za cenu toho, že slovo nic neznamená. Svoboda nezávazné hry se tak obrací v radikální nesvobodu - v nemožnost tvůrčího činu. Umělci mohou donekonečna kombinovat existující formy a postupy, a získávat tak efemérní intelektuální požitky, nesmějí však sáhnout na samotná pravidla hry. Za zdánlivým bujením nejrozmanitějších forem kreativity se skrývá homogenita a stagnace, neboť všechny tyto formy mlčky akceptují svět, jaký je. Ukazuje se tak, že umění zbavené dějinné úlohy není zcela svobodné - jeho úlohou je udržovat status quo.

Taková je historická situace umění, do které byla vržena generace umělců, k níž patří i Ivars Gravlejs. Ostatně, narodil se právě v roce, kdy Lyotard publikoval Postmoderní situaci, v níž popsal konec velkých vyprávění. Zdá se, že otázka formulovaná na začátku tohoto textu, tedy otázka po možnosti činu, jenž by s sebou přinesl skutečnou změnu, se stává ústředním tématem této generace. Ivars Gravlejs na ni rovněž hledá odpověď. V duchu tradice, která vidí historický vývoj umění v postupném sebedefinování, tedy ve vymezování hranic toho kterého média v tomto médiu samém (Clement Greenberg), Ivars Gravlejs uskutečňuje ono hledání v médiu, které profesionálně ovládá - v médiu fotografie. Bedlivě sleduje to nejaktuálnější dění na tomto poli ve snaze najít nové možnosti fotografie, možnosti, které by svědčily o tom, že pokrok není ideologickou fikcí, ale reálným faktem, a tím by legitimizovaly návrat svobodného subjektu, jenž vezme do svých rukou zodpovědnost za formování lidského světa. Ivars tyto nové možnosti skutečně nachází, dokonce zjišťuje, že jich je celá řada. U daného zjištění se pozastavuje a předkládá tyto rozmanité možnosti divákovi spolu s otázkou: která z nich je skutečným důkazem pokroku? Které řešení je nejprogresivnější? Který návrh představuje nejradikálnější změnu? Která cesta nám nabízí nejúchvatnější perspektivu zítřka? Tyto možnosti jsou:

• Horseman SW-D II Pro, velkoformátový digitální fotoaparát. Díky unikátnímu systému digitální zadní stěny je jediným širokoúhlým fotoaparátem, který je kompatibilní s Hasselblad 'V' a 'H' a s Mamiya 645.
• Leica M10, profesionální fotoaparát s rozlišením 15,1 milionů pixelů. Využívá CCD senzor o rozměrech 18 x 27 mm s extrémně nízkou hladinou šumu, a dosahuje tak detailnějšího prokreslení, než umožňoval klasický film. Nutno podotknout, že téměř všechny objektivy Leica M vyrobené od roku 1954 lze díky jejich jedinečnému optickému výkonu použít s novým digitálním systémem. Od většiny běžných digitálních zrcadlovek se Leica M10 liší systémem hledáčku, který (spolu s minimální prodlevou spouště) umožňuje autentické zachycení okamžiku, jako kdybychom byli součástí děje.
• Panasonic Lumix DMC-L1, zrcadlovka, svým strohým designem připomínající dálkoměry Leica řady M. Na těle má množství přímých analogových ovladačů, například kolečko s expozičními časy a clonový kroužek na objektivu, což umožňuje snadné a intuitivní ovládání. Lumix L1 vznikl ve spolupráci se společností Olympus a má mnoho společného s fotoaparátem DSLR Olympus E-330, například vnitřní skelet, který zahrnuje bajonet pro uchycení objektivu, šachtu s digitálním Live-MOS senzorem, mechanismus sklopení zrcátka a systém autofocusu.
• Panasonic Lumix DMC-L10, první digitální zrcadlovka na světě, která má živý náhled na 2,5 LCD displayi. Je rovněž první digitální zrcadlovkou s výklopným otočným panelem, jímž lze otáčet v rozsahu až 270 stupňů, a jednou z prvních, které používají tzv. hybridní AF systém. Lumix DMC-L10 se může pochlubit LIVE MOS snímacím čipem s reálným rozlišením 10,1 milionů pixelů a je vybaven ultrazvukovým filtrem Supersonic Wave Filter, který automaticky odstraňuje prach z plochy snímače rychlostí 30 000 kmitů za sekundu.
• Nikon D3, nejrychlejší SLR 'plného formátu' na světě. Tento fotoaparát má exkluzivní obrazový snímač formátu FX (36,0 x 23,9 mm) s rozlišením 12,1 milionů pixelů, dvanáctikanálový datový výstup, snímací frekvenci 9 obrázků za sekundu (při použití formátu DX pal s ještě rychlejší frekvencí 11 obrázků za sekundu), rozsah citlivosti ISO 200-6400, zcela nový jednapadesátibodový AF systém konstruovaný pro přesnější zachycení pohyblivých objektů, 3' LCD monitor s rozlišením VGA a režimem živého náhledu. Dalšími přednostmi fotoaparátu Nikon D3 jsou systém zpracování obrazu EXPEED vybavený čtrnáctibitovým A/D převodníkem a šestnáctibitovým zpracováním dat a systém detekce scény založený na tisícípětipixelovém RGB snímači měření expozice.
• Mamiya ZD, digitální snímací stěna, jejíž středoformátový čip CCD nabízí rozlišení téměř 22 milionů pixelů. Zadní stěnu Mamiya ZD je možno připojit k fotoaparátu Mamiya 645 AFD/AFDII, s adaptérem HX701 i k Mamiya RZ67 PRO-II D. Zadní stěna ZD používá full-frame obrazový snímač CCD Dalsa typu ECA - Expanded Capture Area s plochou přibližně dvojnásobnou oproti ploše políčka 35mm kinofilmu (36 × 48 mm) s efektivním rozlišením 21,3 Mpx (4056 × 5356 px). Snímá rychlostí 1,2 obrázků za sekundu, a to buď nezpracovaná data RAW, nebo také data převedená do grafického formátu JPEG, případně simultánně RAW + JPEG.
• Rolleiflex HY6, fotoaparát pro střední formát, který je doma jak ve světě klasického filmu, tak i ve světě digitální fotografie. Je jím možné pořídit snímky na formát 4,5 x 6 cm a zároveň je kompatibilní s digitálními zadními stěnami Sinarback eMotion 22 / 54 / 75, Sinarback eVolution 75 H a Sinarback 54 MC / M.
• Rolleiflex MiniDigi, nejmenší (49 x 73 x 45 mm) plně funkční Rolleiflex na světě. Má kovové tělo a klasický styl, přitom váží pouhých 100 gramů.
• Olympus E3, výkonný, důkladný a pohotový fotoaparát, který snese i ty nejrizikovější podmínky. Má velkou očnici, která spolehlivě vytěsní parazitní světlo, a hranolový hledáček. Stabilizace je na čipu, výhodou jsou malé rozměry a váha optiky. Nový čip třídy MOS by měl mít lepší redukci šumu než dosavadní snímače Olyho.
• Canon EOS-1 Mark III, nový model společnosti Canon v sérii EOS-1D, nejrychlejší fotoaparát na světě, který umožňuje nepřetržité snímání rychlostí 10 snímků za sekundu v počtu až 110 fotografií v řadě (30 ve formátu RAW) v maximálním rozlišení 10,1 milionů pixelů. Je připraven k použití už 0,2 sekundy po zapnutí a je primárně určen pro oblast sportu, reportáže nebo snímání v přírodě. Má čtrnáctibitovou hloubku barev, což znamená, že na jeden pixel je určeno 16 384 tónů (oproti 4 096 tónům u dvanáctibitové). 3,0' LCD obrazovka s rozlišením 230 000 pixelů usnadňuje kompozici při složitějších polohách focení.
• Nikon D300 formátu DX, pokročilá digitální jednooká zrcadlovka. Nabízí ve své třídě špičkové rozlišení 12,3 milionů pixelů a rychlou snímací frekvenci 6 snímků za sekundu. Má jednotku automatického čištění obrazového snímače a 3' LCD monitor s rozlišením VGA. Nikon D300 je kompatibilní s objektivy NIKKOR, blesky, příslušenstvím a softwarem systému Nikon Total Imaging
• Canon EOS 40D, představitel nové platformy EOS pro zkušené amatérské fotografy. Je schopen souvislého snímání rychlostí 6,5 snímků za sekundu. Snímač CMOS1 má rozlišení 10,1 milionů pixelů. Oproti svým předchůdcům má Canon EOS 40D větší LCD monitor (3') umožňující živý náhled fotografované scény a procesor DIGIC III zaručující rychlou odezvu přístroje a věrnější reprodukci barev.
• Pentax K100D Super, nová jednooká zrcadlovka značky Pentax, jež může svými parametry konkurovat i značkám, které mají v digitální oblasti poněkud větší zkušenosti. Tento fotoaparát je vylepšenou verzí K100D, oproti níž nabízí maximální citlivost ISO 3200, podporu SDM objektivů a systém odstraňování prachu ze snímače. Další novinkou je externí systémový P-TTL blesk AF-200FG.
• Canon G9, kompakt s plně manuálním ovládáním, na němž je možné si samostatně nastavit vše, co si dokážeme představit. Má maximální rozlišení 12 milionů pixelů, umožňující i velmi detailní výřezy.
• Sony DSLR-A700, fotoaparát umožňující pořídit snímky s rozlišením až 12,24 milionů pixelů, s 3,0' LCD displayem Xtra Fine.
• Olympus E- 510, fotoaparát s rozlišením 10,0 milionů pixelů a s funkcí živého náhledu na antislunečním LCD displayi s úhlopříčkou 6,4 cm. Obrazový stabilizátor má zabudovaný přímo do těla přístroje. Nový výkonný obrazový procesor skvěle redukuje šum. Nabízí 28 fotografických režimů i řadu manuálních nastavení, a uspokojí tak potřeby zkušených fotografů i začátečníků.
• Hasselblad H3D, první 48milimetrový DSLR systém s prvním středoformátovým objektivem určeným pouze pro digitální systém.Tak jako předchozí verze Hasselblad H2D (kterou v Čechách vlastní fotograf Roman Dietrich) je rovněž H3D vybaven technologií APO Correction, jež redukuje chromatickou aberaci a zkreslení objektivů. Novinkami oproti předchůdcům je možnost použití filmových kazet a nový systém automatického zaostřování 'Ultra-Focus', jenž bere v úvahu použitý objektiv, konkrétní podmínky snímání a specifikaci snímače. Hasselblad H3D je dostupný ve dvou variacích, s rozlišením 22 milionů pixelů (4 080 x 5 440 bodů) a 39 milionů pixelů (5 412 x 7 212 bodů). V České republice tento fotoaparát vlastní fotograf Goran Tačevski. Hasselblad H3D je možné si pořídit za 1 000 000 Kč.