V šeru chrámu

Josef Sudek a chrám sv. Víta

„Vyrůstal jsem u Kutné Hory. Když jsem jako kluk viděl tu gotiku, koukal jsem jako zajíc na novej sníh. Já nebyl zvlášť vzdělanej, já vyrůstal v gotice a ani jsem o tom nevěděl...“
(Josef Sudek)

1922–1924
Studium fotografie na Státní grafické škole. Sudek se účastní exkurzí do chrámu sv. Víta s ředitelem školy a předsedou Spolku za Starou Prahu dr. Bělohlávkem. Chrám je rozestavěn a probíhá v něm čilý stavební ruch.

„A já tam najednou dopoledne vešel a koukám: všechno je… ohromná atmosféra věcí. Já jsem zatím architekturu v té velikosti neviděl. [...] A najednou jsem věděl, že tady něco je. Víte, pro mě to dělalo dojem spíš jako zátiší než jako architektura.” (Josef Sudek)

1924–1928
Fotografování katedrály sv. Víta z osobního zájmu. Zpočátku busty na triforiu, pak stavební zátiší z celého chrámu, celkové pohledy, žánrové snímky dělníků apod.

1928
K desátému výročí založení Republiky vydává nakladatelství Družstevní práce monumentální album „Svatý Vít“ formou bibliofilie s patnácti originálními fotografiemi Josefa Sudka, s předmluvou básníka Jaroslava Durycha a v noblesní velkoformátové úpravě Emanuela Frinty. Plánovaný náklad 120 ks zřejmě nebyl Sudkem výrobně dotažen.

„Listy zvláštního kouzla a něhy – a přece opravdové dokumenty velkého lidského díla, Svatého Víta. Je v nich celá fotografická inteligence autorova, poctivá práce, dlouholetá příprava. Josef Sudek čekal s trpělivostí Japonce na slunce a stíny, aby obdarovaly předměty kouzlem podle jeho představ. Čekal dlouhé hodiny, přicházel opět a opět – týdny a měsíce.
Bezruký člověk lezl po lešeních a věžích, rozbíjel desky, aby s novou dávkou čerstvých přišel, viděl a snímal.“ (Jaromír Funke, recenze na album v časopise Panorama, 1928)

1929
Nakladatelství Melantrich vydává v rámci série „Československo: Praha“ sešit věnovaný chrámu sv. Víta se šestnácti fotografiemi Josefa Sudka, které pravděpodobně vznikly přímo pro tuto zakázku (tehdy byl Sudek zaměstnancem Melantrichu).

30. léta
Vzniká pouze několik jednotlivých fotografií chrámu ve stylu konstruktivistické estetiky. Jeden záběr publikován např. v kalendáři pro nakladatelství Orbis na rok 1931.
„Jakmile tam přestali dělat, jakmile milej kostel vyčistili, tak já jsem tam nic neviděl. Až zase v protektorátu jsem tam začal vidět, zase jsem tam něco viděl.“ (Josef Sudek)

cca 1938–1944
Druhá etapa systematického fotografování Svatého Víta, nejspíše z důvodu zakázky pro samostatnou obrazovou monografii chrámu pro nakladatelství Melantrich. Některé z tehdy pořízených volných fotografií Sudek zařadil do svého cyklu Kontrasty.
„ ... tenkrát to objednal Melantrich, měl vyjít celý Svatý Vít. To mám skoro hotový, ale to už nevyjde. Kdepak, to není košer.“ (Josef Sudek)

1943
Jeden ze snímků Svatého Víta Sudek zařadil ke své volné tvorbě v albu Moderní česká fotografie z roku 1943 s předmluvou Karla Teigeho.

1945–1948
Fotografie druhé etapy byly zlomkovitě publikovány v monografiích „Pražský hrad. Výtvarné dílo staletí v obrazech Josefa Sudka“ (Sfinx, 1945) a v její anglické verzi „Josef Sudek: Magic in Stone“ (London: Lincoln-Pragers, 1947), v kalendáři „Kulturní ztráty 1939-1945“ (nakladatelství Václava Poláčka, 1946) a v monografii „Náš hrad“ (nakladatelství J. R. Vilímka, 1948).

1978
Dva roky po Sudkově smrti získává Ústav dějin umění AV ČR darem od Boženy Sudkové a na doporučení Anny Fárové část Sudkova archivu zahrnující přibližně 900 ks Sudkových negativů a pozitivů chrámu sv. Víta, a to z druhé etapy jejího fotografování ve 40. letech. Ostatní snímky putují do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Regionálního muzea Kolín, a dnes jsou dále roztroušeny po celém světě.