Vnitřní krajiny

Fotograf Jan Jindra a překladatelka Alena Bláhová se rozhodli v rámci badatelského projektu Pod tolika víčky vydat na dlouhou (a zatím neukončenou) cestu po stopách básníka Rainera Marii Rilka, která se táhne od jeho pražského rodiště  až do Švýcarska.

Existuje vztah mezi místem pobytu autora a jeho tvorbou? A pokud ano, souvisí snad tato skutečnost s tím, co nazýváme „geniem loci“?

Možná se význam a příběhy konkrétních míst v lidech pozoruhodně zrcadlí, ať se jedná o přírodní scenérie, historické pamětihodnosti nebo kulisy překotného života světových metropolí. Existuje totiž i zpětný odraz v uměleckých dílech, která těmto lokalitám dodávají jakousi autentičnost „na druhou“, něco, co si při pobytu v nich vždy vybavíme a co k nim od jisté doby neodmyslitelně patří. Jedním z autorů, kteří vyhledávali tento druh inspirace cíleně a na nejrůznějších místech, patří i básník Rainer Maria Rilke.

Fotograf Jan Jindra a překladatelka Alena Bláhová se rozhodli vydat na dlouhou (a zatím neukončenou) cestu po Rilkových stopách, která se táhne od jeho pražského rodiště přes Německo, Rusko, Itálii, Francii celou Evropou a severní Afrikou až po Švýcarsko, kde ve dvacátých letech dvacátého století Rilke zemřel. 

Na základě podrobného dohledávání v Rilkových básních, prózách a ve velmi obsáhlé korespondenci vznikaly fotografie, na nichž jsou zachyceny spíše detaily, polocelky nebo nezvyklé pohledy, které mají dokumentovat jedinečnost Rilkova díla. Velkoformátová technika 4 x 5 inch je plná jemných fotografických detailů, a tedy dokonale předurčena pro obrazovou poetiku Rilkových básní.

Pomocí této velkoformátové techniky lze rovněž manipulovat s hloubkou ostrosti tak, aby prostupovala prostorem od velkých detailů v popředí až k ostrým detailům na horizontu. Dá se říci, že autoři projektu jsou oba v jistém smyslu tlumočníky básníkova díla: pro překladatelku je důležitá otázka, do jakého širšího kontextu - lidského i geografického - je zasazena ta či ona báseň, zatímco pro fotografa je to konkrétní jemný detail, skrze nějž se dobírá pochopení Rilkovy bytosti a tvorby a přetavuje je viděním svého oka.

Alena Bláhová

Zvláštní poděkování patří Česko-německému fondu budoucnosti.

Rainer (vlastním jménem René) Maria Rilke se narodil v Praze v Jindřišské ulici 4. prosince 1875. Dětství a mládí zčásti prožil na vojenských školách v rakouském St. Pöltenu a v Hranicích na Moravě, které předčasně opustil. Po následném několikaletém pobytu v Praze a prvních básnických pokusech odešel do Mnichova, odkud jej celoživotní neklidná pouť jak umělecká, tak i osobní dovedla po nesčetných místech v Evropě, dlouhých pobytech v Paříži (která se i díky sochaři Auguste Rodinovi stala jeho druhým domovem) až na zámeček Muzot ve švýcarském kantonu Wallis (Valais), kde počátkem dvacátých let dovršil své dílo sbírkami Elegie z Duina a Sonety pro Orfea.
Zemřel v sanatoriu Valmont u Montreux 29. prosince 1926.