Aktuální výstava

Josef Sudek

Wichterlová - Sudek / Na návštěvě

30. 6. — 28. 8. 2021
Sdílet výstavu:
frame
Wichterlová - Sudek / Na návštěvě

vernisáž 29. 6. 2021 v 18 hod

komentovaná prohlídka: 20. 7. a 19. 8. 2021 od 17 hodin

Kurátorky: Emma Hanzlíková a Lucie Mlynářová

Přátelský dialog originálů plastik sochařky Hany Wichterlové s fotografiemi Josefa Sudka

 

Avantgardní sochařka Hana Wichterlová (1903–1990) obývala zahradní ateliér pod úpatím Petřína na adrese Újezd 29. Jejím sousedem, i když přes tramvajové koleje, byl Josef Sudek se svým fotografickým ateliérem a adresou Újezd 30. Oba újezdské ateliéry srůstají s přírodou stejně jako jejich bývalí samotářští majitelé, kteří našli společné souznění. Hana Wichterlová se se Sudkem seznámila v roce 1930 po svém návratu do Prahy z pětiletého studijního pobytu v Paříži. Josef Sudek poprvé fotografoval autorčinu sochu Kompozice/Pomeranč (1929–1930) pro členskou výstavu v Mánesu a potom ji už pravidelně navštěvoval v zahradním ateliéru, kde s výjimkou šesti válečných let pobývala v letech 1935 až do své smrti v roce 1990. Zahrada Hany Wichterlové se stala Sudkovým oblíbeným námětem pro kontinuální cyklus Zahrádka paní sochařové (1953–1966). Často se sem vracel, aby fotil koloběh rozkvétajících květin a keřů, zákoutí po dešti či nové kompozice soch, které Hana Wichterlová vystavovala vždy přímo na zahradě kvůli korekci sluncem, k němuž absolutně až božsky vzhlížela a měla k němu nejsilnější vztah. Sudek dokázal tyto kvality organicky tvarovaných soch umístěných na přirozeném světle s ostrými i měkkými stíny zachytit a pro Hanu Wichterlovou fotografoval na zakázku všechny fáze sochařského procesu – od prvních modelů z hlíny, přes sádrové odlitky až po finální sochy tvarově splývající se zahradou, která mnohdy byla i zdrojem materiálu. Hana Wichterlová využívala kromě mramoru, vápence a broznu i nalezené předměty a kusy uschlých dřevin růží či akátového kmene, které se objevily v plastikách Opřená hlava (1936), V utišení (1967) či v nedokončené Mahuleně (1955–1990) a jsou dalším způsobem propsání zahrady do sochařčina díla.

Dnes v ateliéru Josefa Sudka najdeme v přátelském dialogu originály plastik sochařky Wichterlové, hostující na návštěvě společně s fotografiemi ze Sudkova archivu dokumentující sochy na neutrálním pozadí či přímo v zahradě vytvořené za účelem reprodukcí pro katalogy a časopisy. Tato zakázková práce je doplněna o fotografie z vlastního Sudkova uměleckého cyklu, v němž poetická zahradní zátiší místy přecházející do surrealisticky komponované hry soch a nalezených předmětů. Snad skrze Sudkovy fotografie z 50. let dnes již zpustlé zahrady anebo skutečně z nedalekého Petřína ucítíme právě teď v začínajícím létě – kdy podle Hany Wichterlové byla zahrada nejkrásnější – vůni bezinky, akátu, hortenzie, růže, plaménku, jasmínu a desítky dalších, zdivočelých, avšak botanicky vzácných rostlin.

 

Emma Hanzlíková

Připraveno ve spolupráci s UPM, ÚDU AV ČR a rodinou Hany Wichterlové

 

 

Zobrazit víceZobrazit méně

Josef Sudek

*17.3.1896
15.9.1976, Praha
Světově proslulý český fotograf Josef Sudek se narodil v roce 1896 v Kolíně a zemřel v roce 1976 v Praze. Jednou z nejproslulejších osobností českého kulturního života se stal doma i ve světě uznávaný český fotograf Josef Sudek. Syn malíře pokojů se narodil v Kolíně a veškeré všeobecné vzdělání získal na venkovské škole v Nových Dvorech u Kutné Hory. Byl spíše samouk, i když studoval též na Státní grafické škole v Praze. Před tím se vyučil knihařem. Byl členem Klubu fotografů – amatérů na Žižkově a členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Narukoval do první světové války a z italské fronty se vrátil bez pravé ruky. Nějaký čas žil v karlínské Invalidovně. Odtud pochází jeho první významný cyklus „Z Invalidovny“, který vznikl v letech 1922 - 1927. Odmítl úřednické místo a věnoval se svému životnímu poslání. Jeho dílo naplňuje od začátku 20. století všechny vývojové stupně, jimiž prošla moderní fotografie. Od dvacátých let se inspiroval Prahou. Známé jsou jeho cykly „Podzim ve Stromovce“, „Vltavská nábřeží“ nebo „Interiéry“ (pořízené těsně před dostavbou chrámu sv. Víta). Inspiraci však nacházel i v přírodě: cykly „Slovenská krajina“, „Krajina u Žebráku“, „Krajiny jižních Čech“, „Polabské krajiny“ apod. Do začátku druhé světové války se Sudek věnoval rovněž reklamní, reprodukční a portrétní fotografii. Od roku 1940 si vytváří neopakovatelný styl kontaktních fotografií, jimiž zpracovává svá osobní témata řazená do rozsáhlých a časově náročných cyklů. Tehdy začíná vrcholit jeho individuální přínos světovému umění. K jeho dalším hlavním cyklům patří např. „Skleněné labyrinty“, „Labyrinty“ či „Vzpomínky“. Josef Sudek se účastnil nesčetných výstav doma i v zahraničí. Vydal několik fotografických publikací o Praze a Pražském hradu. Jeho první monografie vyšla v roce 1956 v Praze. Po jeho smrti vyšlo doma i ve světě velké množství knih o jeho životě a díle.

samostatné výstavy / výběr

1976Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha
Moravská galerie, Brno
Neue Galerie v německých Cáchách
1932Krásná jizba, Praha

povolání

1936nakladatelství Družstevní práce (1927-1936)

AteliérJosefa Sudka

Ateliér Josefa Sudka

Újezd 30, 118 00 Praha 1, Česká republika

Otevřeno denně kromě pondělí 12.00 – 18.00 hod

Tel.: +420 251 510 760


Vstupné 10 Kč

/ pro studenty výtvarných škol vstup zdarma

Newsletter


Souhlasím se zpracováním mých osobních údajů, které zpřístupním společnosti PPF Art a.s. v souvislosti s touto žádostí. Souhlas udílím v rozsahu popsaném v části „Ochrana osobních údajů“. Potvrzuji, že jsem se v části „Poučení o právech“ seznámil/a s právy, která ohledně mých osobních údajů mám.